1. září je v USA ve znamení svátku práce. Nepracuje se. To ovšem neplatí pro české studenty, protože alespoň jeden z nich (já) pracoval. Se mnou ještě Mandi a po obědě přišel na chvíli servisman Steve. Po obědě ještě kromě Steva přibyla Amandy čivava. V Kalifornii je módou mít stejnýho psa jako Paris Hilton za $6000 a jelikož je o jejich krádež velkej zájem, neni záhodno ty malý potvory nechávat v opuštěnym autě.

Čivavy jsou naprosto nemožný zvířata, všeho se bojí a škrábou. Na mě si celkem zvykla, nicméně Steva po pokusu o seznámení počůrala strachy. Po práci jsme ještě se psem byli nakupovat nějaký oblečení. Je zajímavý, jak jsou tu ty lidi do těch psů šilený. Když jsem ho chvíli držel, zatimco Mandi byla v kabince, všechny prodavačky se ke mě sesypaly a chtěly si to zvíře osahat.

Večer však přišla událost dne, bbq u Vaňharů. Jako vždy skvělé pohoštění, jídlo a pití. Překvapením byl ale Miguel a Olga z Peru, místní velkopodnikatelé, kteří Johnovi poskytují určité B2B služby spojené s lidskými zdroji a hygienou. Po několika Becherovkách a troše zakázaného alkoholu od Žufánků se Miguel rozhodl se mnou začít kšeftovat. Jednak mě zničehonic říkal Michelle, jednak mi nabízel falešnou občanku za $60 a jednak mi nabízel výlet do Peru pro pár čajových lístků. No bylo to veselé a když nic, aspoň nás potom odvezli domů, protože já jsem kolo prý řídit nemohl. ČR v konzumaci porazila hrdě Peru (kvůli mě to nebylo), ačkoliv Miguel je prý přeborník v pití tequilly. Traduje se, že jí zvládne lahev na posezení a druhý den mu není dobře. No, moc jsme nevěřili těm jeho řečím.

Druhý den jsme si mohli po oslavě oficiálně trochu přispat, čímž jsme nabrali sílu do dalšího pracovního dne. Mimochodem, tohle je můj poslední pracovní týden, musím dořešit všechny rozpracovaný problémy a atraktivní pozici ve firmě opustit s čistým stolem. Pak ještě týden užívání s trochou cestování a 16.9. zpět do reality.